Jdi na obsah Jdi na menu
 


17. 10. 2008

Den druhy ... Gumukhola - Suri Dhoban

Kohout rve jak o zivot, je pul sedme, svetlo jak v prave poledne, ale slunce jeste za kopcem. My samozrejme jeste ve spacaku, jsme na dovolene ne:-). Vesnice je v plnem kazdodennim ruchu.

Po snidani se objevuje slunce a zacina byt poradne vedro. Razime podel reky Tamakoshi smer cca 2 hod vzdaleneho Singati. Svahy v udoli jsou huste porostle mnoha druhy rostlin, obcas mame pocit, ze jdeme pralesem. Na mnoha mistech jsou videt policka s miletem a takovym tim bilym zrnim, co jedi Cinani. Mame stesti, kdyz po hodine v jednom uboci se nam ukaze hora Gaurishankar (7135), ktera je hranicni horou mezi Tibetem a Nepalem. Pripada nam to vzdalenostne jako kdybychom stali v Peci a koukali na Snezku, ale tady to je minimalne 5 dnu chuze. Celou cestu do Singati nepotkame ani zivacka, mimo rybaru, kteri stoji po pas v prodke a studene rece.

Kolem poledniho dorazime do Singati, ktere lezi na rozhrani dvou udoli. Je zde videt cily ruch a "dlouha nakupni ulice", kde sezenete od spendliku po bagr.

Teplota stoupa a nasledujici cesta primo na slunci je umorna. Po 2h, totalne spoceni, koncime dnesni putovani v Suri Dhoban (1083). Sice za sebou mame prvni den putovani po svych, ale musime rici tedy napsat, ze jsme mile prekvapeni. Priroda je tu uzasna, lide neposkvrneni turismem, velice mili a mame pocit jako by se tu cas zastavil hodne let zpet. Proste tu lide ziji svuj prosty, spokojeny, pratelsky, ale i tezky zivot. Netrapi je vyvoj indexu na burze, politicke nesmysly ani globalni oteplovani.

Cim jsme dale na ceste, anglictina mizi a my nasazujeme nasi nepalstinu o 5. slovickach a 4. koncetinach.

V nasi cilove vesnici pusobime opet jako atrakce. Zakladame zde prvni fotostudio a po hodine zdolavame zastup vsech mistnich obyvatel, cekajicich sporadene na to, az je vyfotografujeme a ukazeme na displaji.

Ubytovani je velmi skromne v mistnosti s cca 20 luzky a 15 pristylkami (seriozne 1 manzelska a 4 pro deti respektive pro bezne Nepalce) v tesnem sousedstvi koziho chlivka a maleho kurniku. Pan domaci je vrely muz, veceri mame az na pokoj, po celou dobu na nas pozor, aby nam nezaskocilo. Dozvidame se spoustu zajimavosti, mimo jine, ze Ales, svym zjevem a postavou, by zapadl do mistni nepalske armady (na pozici rozhledna)

Vycerpani sluncem, jdeme hned po veceri spat. Je 19:30 mistniho casu, tma jak v pr..li a jediny kdo je vzhuru je hejno cikad, nebo jak tomu tady rikaji, na strome tesne vedle naseho okna.

P.S. Brambory jsou Alu, voda Pani, prevarena Tatopani, cukr je Sili, ryze Bhat, dekuji Dandebat. Dobrou noc si nerikaji, jdou si rovnou lehnout.

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář