Jdi na obsah Jdi na menu
 


28. 5. 2009

Trek Rolwaling (respektive pokus o R.) - popis, cestopis. Nejhezčí náš trek v Nepálu.

Něco málo k Rolwaling a treku.

Oblast Rolwaling se nachází na západ od Sagarmatha parku respektive od Everestu. Je to údolí, které trekaři moc nenavštěvují, a tudíž i kultura a domorodý život tam není tak poskvrněný turismem, aspoň doufáme. Proto tam taky lezem.
První dny bychom se měli plahočit ve vedru a výšce kolem 1500 m. Asi 4. den začneme stoupat, teplota půjde dolu, ale na triku to nebude znát. Někde kolem Bedingu si uděláme aklimatizační den, abychom to potom nahoře rozdýchali.
Když budeme OK vyrazíme dál, již mimo civilizaci k ledovcovému jezeru a na samotný ledovec, odkud nás po cca 3 dnech čeká výstup do sedla Tashi Lapcha (5755m). Pokud to půjde - za 4 dny budeme sedět v pekárně v Namche Bazar a dávat si skvělý jablečný koláč:-)
Pokud nám nebude přát počasí, sníh a nebo se na nás bude tvářit divně ledovec, uděláme si výlet na horu Ramdung nebo do sedla Yalung La a pomažeme zpět.

Jak se pak dále dočtete vše bylo nakonec úplně jinak:-) :-(

Tady je orientační mapka
Obrazek










Toto je taky orientační mapaObrazek













Hodně přibližný rozpis (níže uvedený rozpis je na delší trasu nejspíše půjdeme kratší o dva dny) (a v reálu vše jinak):

Day 01: Přílet do Kathmandu
Day 02: Kathmandu
Day 03: Autobusem do Barhabise a pěšky Karthali (1,590m)
Day 04: Trek do Tinsang Pass (3,319m)
Day 05: Trek do Bigu Gompa (1,790m)
Day 06: Trek to Bulung (1,890m)
Day 07: Trek  k řece Tama Kosi River to Gongar (1,430m)
Day 08: Trek do kharka camp (2,700m Jungle camp)
Day 09: Trek do Beding (3,690m)
Day 10: Trek do Na (4,180m)
Day 11: Aklimatizace 
Day 12: Trek do Yalung Base Camp (5,100m)
Day 13: Trek do Tsho Rolpa Camp (4,561m)
Day 14: Přechod ledovce Drolambau Glacier (5,000m)
Day 15: Přechod sedla Tesi Lapcha (5,755m)
Day 16: Trek dolu do Thyangbo Kharka (4,230m) nebo Thame (3,820m)
Day 17: Trek do Namche Bazar (3,440m)
Day 18: Trek do Lukla (2,800m)
Day 19: Odlet do Kathmandu
Day 20  - Kathamandu a okolí


Obrazek










Náš odlehčený cestopis ...
Opět musím poděkovat své ženě, že můj diktát bezvadně zapisovala a doplňovala.

13.10.2008 Tak uz zase po roce v Kathmandu ...
Tak jsme vcera dorazili do Kathmandu. Po dlouhem, umornem cestovani jsme opet v tom prekrasnem miste ruchu, prachu, troubeni, prehledneho chaosu, uzasne vune tycinek, odpadku a vsude pritomnych poulicnich prodavacu, kteri vas dokazi premlouvat z letiste az do Thamelu. Ale ...

 

Ale i prestoze jsme dorazili ok, tak bez komplikaci se to neobeslo a bohuzel nam nepriletely batohy. Tak snad dnes se postesti a Biman je nekde nalozi a hodi nam je do Kathmandu na letiste.

 

Tak to je zatim vse. Jdeme dokoupit jeste par drobnosti z naseho 5 strankoveho seznamu a zase se ozveme.         

14.10. Kathmandu po druhe

Zahajili jsme den fantastickou snidani v zahrade Pumperliku za svitu slunicka a prijemnych 28 stupnu.

Nasledovalo behani po obchodech a dokupovani veci, ktere se nam do batohu nevesly.

Odpoledne nas cekalo letiste a milion uredniku. Vsichni samozrejme ochotni, ale nikdo nevi k cemu. Par cekalo i na nas, jeden odkazoval na druheho, ale nakonec vse probehlo k snad oboustranne spokojenosti. Batohy nekdo v Dhace nalozil a dnes jsme je prevzali. 

Zitra nas ceka vyrizovani permitu a jeste nejake drobnosti a pak uz trada drnc drnc do vychoziho mista treku.

Ted tu je je prave 18:33:46 ne uz 47 a kruci nam v brise. Rizky uz nemame:-}, vyrazime s nasim kamaradem Honzou {ten, co jezdi na strechach vlaku po Indii, Nepalu a Bangladesi} na veceri k babe do Thumpy {Small Star - prava nepalska restaurace, foto z minule cesty}

Dobrou chut i vam.

15.10. Kathmandu a zitra uz ...

Vcera, jeste vecer, jsme asi uz po pate proverovali zda do Rolwalingu je potreba permit nebo ne, dva urady, ktere to maji na starosti rikaji kazdy neco jineho a agentury taky.

Ceny se pohbuji od 0 do 500 dolaru. My volime variantu, kterou nam potvrdim Martin Kratochvil a to je varianta 0 $. Tak snad nas tam pusti:-} Kdyz ne tak pozitri bude opet zprava z Kathmandu.

Dnes Peta venovala cas telu a dusi, vyrazila na skvelou mistni masaz. Po promasirovani celeho tela vam na zada chodi nekolik sutru a vy jim pak na stul 1200 rupii, ale je to opravdu prijemne osvezeni.

Ja se venoval mistni pamatce Durbar square a okoli, po 4 hodinach v malych ulickach mezi mistnim obyvatelstvem jsem shledl pohrebni pruvod, skolni pruvod a policejni nastup.

Odpoledne jsme dokoupili varic, karimatky a nejake drobnosti a zitra rano vyrazime.

Pro informaci kdo presne nevi nebo v tom ma zmatek, mame tu o 5 hodin vic, takze kdyz vy ulehate my uz chrupem:-}

Namaste za cca 2 tydny a cca 2-4dny.

16.10. Prvni den ... Kathmandu - Gumukhola

Prvni den - smer z Kathmandu na trek.

 

Jak jsme jiz uvedli, dnesek byl ve znameni testovacich jizd mistni autobusove dopravy. Zahajili jsme test na nadrazi v KTM v 6:30 v malem hloucku vice jak tri stovek ruznych druhu autobusu. Nasim smerem - Dholaka miri nastesti mensi, lepe vypadajici mikrobus.
Spolucestuji s nami 3 Nepalci, rodinka s ditetem a pes (mikropes). Po 1/2h dohadu a dobyvani se pres nekolik desitek dalsich busu, se nam dari vyjet z nadrazi. Za vcelku husteho provozu mirime pres desetisice serpentyn asi 85km SV od KTM do vesnice Dolakha.
Za mirne adrenalinove jizdy nezazivame mimo pozvraceni pulky autobusu malym chlapeckem, nic zasadniho (kolem 65km se nam to podarilo vyvetrat)
Dholaka je prijemna vesnice ve vysce neco nad 1500m. Zde se rozhodujeme, zda vyrazime pesky nebo, nadseni mistni dopravou, vyuzijeme moznost otestovat lokalni autobus do Singati. B je spravne:-). Po hodince cekani prijizdi TATA bus, kde i predni naraznik je obsazen. Vidina dobreho kseftu, pruvodce vytlacuje nekolik Nepalcu a nas zatlaci do prostoru o pudorysu 20x20cm. Cesta zprvu vypada velmi dobre bez komplikaci, ale po 100m nastava problem, na ceste je nepojizdny nakladak plny ryze. Je zajimave pozorovat reseni komplikovane situace ve stylu inzenyrska odysea aneb 2 makaj a 100 cumi. Nastesti se dohodli a makli vsichni.
Povrch cesty nam pripomina vystup na Labskou boudu udolim Labe s rozdilem, ze my to absolvujeme v autobuse. Mistni stroje jsou vsak velmi silne a flexibilni. Zprvu jsme nadseni, ze po 4 hodinove diskotece nepalske hitparady bude v tomto autobusu relativne klid. Nastava zlom a i tento ridic je fandou mistniho Karla, a tak po zbytek cesty rve z lampace niania dai na, tiatia dai da.
Po pul hodine prichazi krize. Vydlazdena cesta z kamenu se meni ve vyjete koleje a diry v horni casti prudkeho svahu. Jizda se zacina dostavat do varu. V autobuse to vypada jako kdyby jste spojili vsechny atrakce na Matejske a posadili jste se do ni na "Eifelovce". Po par minutach jizdy pozvraci pravou pulku autobusu zena v cervenem, bohuzel i druha-leva strana nechce byt zahanbena, a tak nasazuje 2 skolacky a damu v bilem. Autobus dale splha po hrane svahu a tato drobnost je bezvyznamna.
Pres opakovane prislibeni, ze autobus jede az do Singati, zastavujeme nekde v kopcich s informaci, ze se dal nejede. Vyrazime po svych a snazime se sestoupit strmym svahem k rece. Menime cil na blizsi vesnici Gumukhola . Po 3/4 h nas dojizdi jiny bus. Po tezkych adrenalinovych zazitcich neuvazujeme znovu nastoupit, ale preci jenom se nechame premluvit mistnim ucitelem fyziky a nastupujeme.

 

Pokracovani .....
Bohuzel, jsme netusili, co nas ceka. Tentokrat to nebyly atrakce, ale rovnou mixer zapnuty na treti nejvyssi stupen. S krecemi v rukou, bledou tvari a tupym vyrazem vystupujeme po dalsi 1/2h jizdy. Jiz se premluvit nenechame!
Sestupujeme po svych hranou strmeho svahu, po 15 minutach jsme u reky Tamakoshi a v male vesnicce Gumukhola, kde se kolem 18h ubytovavame ve skromne lodzi, primo na namesti. Zpusobime zde trochu rozruch, protoze v tomto roce jsme uz druha 2-clennna skupina, ktera se zde ubytovava. Do konce roku predpokladaji prichod jeste dvou lidi, a tim splneni planu na 110%.
Po vynikajicim Dalbhatu a dozvuky nepalskeho Kaji v nasich usich jdeme na kute.

P.S. Asi bude pravda, ze v teto oblasti jsou jini lide a ze sem turisti moc nechodi, natoz ubytovavaji. Konecne pozname Nepal:-)

Jinak, az se vratime, zalozime Nepali Adventura s novou atrakci ZorbingMixMax. Koupime stary, co nejvice zdemolovany autobus a budeme vozit lidi po tankodromu.  

Obrazek

17.10. Den druhy ... Gumukhola - Suri Dhoban
Kohout rve jak o zivot, je pul sedme, svetlo jak v prave poledne, ale slunce jeste za kopcem. My samozrejme jeste ve spacaku, jsme na dovolene ne:-). Vesnice je v plnem kazdodennim ruchu.

Po snidani se objevuje slunce a zacina byt poradne vedro. Razime podel reky Tamakoshi smer cca 2 hod vzdaleneho Singati. Svahy v udoli jsou huste porostle mnoha druhy rostlin, obcas mame pocit, ze jdeme pralesem. Na mnoha mistech jsou videt policka s miletem a takovym tim bilym zrnim, co jedi Cinani. Mame stesti, kdyz po hodine v jednom uboci se nam ukaze hora Gaurishankar (7135), ktera je hranicni horou mezi Tibetem a Nepalem. Pripada nam to vzdalenostne jako kdybychom stali v Peci a koukali na Snezku, ale tady to je minimalne 5 dnu chuze. Celou cestu do Singati nepotkame ani zivacka, mimo rybaru, kteri stoji po pas v prodke a studene rece.

Kolem poledniho dorazime do Singati, ktere lezi na rozhrani dvou udoli. Je zde videt cily ruch a "dlouha nakupni ulice", kde sezenete od spendliku po bagr.

Teplota stoupa a nasledujici cesta primo na slunci je umorna. Po 2h, totalne spoceni, koncime dnesni putovani v Suri Dhoban (1083). Sice za sebou mame prvni den putovani po svych, ale musime rici tedy napsat, ze jsme mile prekvapeni. Priroda je tu uzasna, lide neposkvrneni turismem, velice mili a mame pocit jako by se tu cas zastavil hodne let zpet. Proste tu lide ziji svuj prosty, spokojeny, pratelsky, ale i tezky zivot. Netrapi je vyvoj indexu na burze, politicke nesmysly ani globalni oteplovani.

Cim jsme dale na ceste, anglictina mizi a my nasazujeme nasi nepalstinu o 5. slovickach a 4. koncetinach.

V nasi cilove vesnici pusobime opet jako atrakce. Zakladame zde prvni fotostudio a po hodine zdolavame zastup vsech mistnich obyvatel, cekajicich sporadene na to, az je vyfotografujeme a ukazeme na displaji.

Ubytovani je velmi skromne v mistnosti s cca 20 luzky a 15 pristylkami (seriozne 1 manzelska a 4 pro deti respektive pro bezne Nepalce) v tesnem sousedstvi koziho chlivka a maleho kurniku. Pan domaci je vrely muz, veceri mame az na pokoj, po celou dobu na nas pozor, aby nam nezaskocilo. Dozvidame se spoustu zajimavosti, mimo jine, ze Ales, svym zjevem a postavou, by zapadl do mistni nepalske armady (na pozici rozhledna)

Vycerpani sluncem, jdeme hned po veceri spat. Je 19:30 mistniho casu, tma jak v pr..li a jediny kdo je vzhuru je hejno cikad, nebo jak tomu tady rikaji, na strome tesne vedle naseho okna.

P.S. Brambory jsou Alu, voda Pani, prevarena Tatopani, cukr je Sili, ryze Bhat, dekuji Dandebat. Dobrou noc si nerikaji, jdou si rovnou lehnout.

Obrazek

18.10. Den treti ... Suri Dhoban - Suri Dhoban

 

Na tento den se nam nebude moc dobre vzpominat.

 

Po dobre snidani (nepalsky chleb a mix palive zeleniny prohnane panvi) vyrazime po 9 hod smer Jagat. Prvni polovina je vcelku pohodova, par metru vystoupame, par sestoupime. Prochazime bujarou vegetaci a obcas se zastavime u nejake male osady (2-3 domky). Lide jsou tu velice vreli. S velkymi batohy na zadech a evropskym vzhledem, vycnivame jako "Mickey Mousove" v narodnim technickem muzeu. Sbihaji se deti a po cca 15 min se vzdy otrkaji a navozuji bujarou komunikaci - Nemas pero?, Nemas Bonbon?, Dej mi cokoladu?, ty ostrejsi Nemas prachy?. Rozdame par bonbonu a dostaneme se i k jinym tematum.

Aby jsme se vratili k ceste. Priblizne v polovine se nachazi mala vesnicka Tatopani (ano spravne z minule lekce nepalstiny Horka voda). Za ni se cesta zacina velmi zhorsovat. Dostavame se do strmeho svahu asi 100 metru nad reku. Prochazime dvema sesuvy, ktere nejsou az tak komplikovane. U tretiho jiz nastava problem. Ales prilepeny na skalu jen tak tak, v plne zbroji, preleza asi 8m usek, kde skoro neni cesta. Vraci se pro muj batoh a prechazime oba. Po 20 min prichazi 4 sesuv, ktery nas nadobro zastavuje. 100m vysoka, 70m siroka skalnata stena, kde prostredkem vede 15cm siroka sikma pesinka. I otrli domorodci prechazi misto s velkymi problemy.  My, plne nalozeni, nemame sanci. Navic je usek velmi vlhky a kluzky. Pokousime se aspon kousek prejit, kdyz mi podjedou nohy a padam na zada. Nastesti to dopadlo dobre. Chvili na to, to zacina podjizdet i Alesovi.

Nastava krize a velke rozhodovani. Premyslime, jak to vyresit, ale zadne rozumne reseni bez velkeho rizika se nenabizi. Rolwaling nam zustava zapovezen. Velmi smutni a v rozpacich se obracime. Neda se nic delat, Himalaje nejsou Krkonose, priroda je tu mocnenjsi nez clovek a musi se respektovat. Mozna za par dni tu bude lepsi cesta, az ji domorodci prokopou, ale my nemame tolik casu na cekani.

Ve skoro tropickem vedru a vlhku, prichazime po 7,5 hod chuze zpet do Suri Dhoban. Naladu nam zveda nas pan domaci, ktery se o nas vice nez dobre stara a snazi se nam pomoci v dalsich planech. I kdyz mame sto chuti to nasmerovat primou cestou do Kathmandu, rozhodujeme se nakonec pro trek do Bigu Gompa a dale pres sedlo Tinsang La az do Bharabise.

Smutny den zavrsujeme skvelou koupeli v byvalem kempu u reky a mistrovskym Dalbhatem  pani domaci.

P.S. kdyby jste chteli jit nahodou Rolwaling, pribalte si krumpac, lopatu a 2kg dynamitu.

Zajimavost dne: takto jsme nedopadli sami, ale i dva pasove bagry v protejsim svahu. Na rozdil od nich, my se muzeme vratit. Jim spadla cesta vpredu i vzadu. Do pristiho roku si ji snad prokopou.

Obrazek

Obrazek

19.10. Den ctvrty ... Suri Dhoban - Singati - Shuron Khola

Tolik uprimnych usmevu na "hloupy" pozdrav, to se opravdu malokde zazije. Deti se kolem nas toci, hlavne kdyz mohou videt sami sebe na fotaku.
Ale abychom se opet vratili k nasi ceste. Trochu predebehnem a na uvod napiseme, ze jsme sli opet vice jak 7 hodin. Vedro a prudke slunce na opravdu vycerpava, a i kdyz prekonavame pouhych 400 vyskovych metru, mame pocit, jako kdybychom znovu lezli na Gokyo (pro vasi predstavu: navleknete si oteplovacky, nejlepe vlhke, hodte si na zada 25kg, zavrete se do pradelny, pustte pracku na 90 stupnu, zapnete topeni na 25 stupnu, k tomu chodici pas a 7 hodin na nem slapejte, labuzo:-).
Po ceste se zastavujeme v Singati, kde dokupujme vodu a potvrzujeme si informaci, od naseho domaciho, ze 4-5 hod od Singati je misto, kde se da kempovat. Cesta se od reky zveda do steny a celou dobu se pohybujeme v rozmezi 100-300m na rekou. Tak jako hlemyzdi s barakem na zadech, plazime se i my k mistu mozneho prespani. Obcas nas dobehne nejaky nepalsky duchodce s jeste vetsim nakladem jak my. Chvilku se snazi jit s nami, ale pak nasemu tempu podlehne a mizi nekde pred nami. Je to divne kolik uz jsme toho usli a kemp nikde. Konecne vidime v dali most, o kterem mluvil domaci. Bohuzel to neni on.
Vyuzivame veskerych koncetin, ktere mame, abychom v mistni osade ziskali nejakou informaci. Vypada to slibne, zakejvani hlavou a machnuti rukou (v Cechach neco ve stylu bezte do pr..le), ale zde jasne pratelske gesto - jdete spravne, bezte tudy. Pokracujeme tedy v domneni, ze uz to je jen kousek. Zdani klame a nas ceka jeste peknych par oblouku, nez se dostavame na taboriste u toho spravneho lanoveho mostu.
Mame toho plne housle. Poprve rozdelavame stan o velikosti 2+0 (3.68m2) a davame do provozu nas specialni cinsky turbo varic na korejsky plyn k uprave nasi thajske instantni potravy. Vecere se podarila, most, stan i udoli zustalo nedotceno.
Sotva jsme upekli nasi vecu, prichazi bourka a himalajsky destik, ktery konci az pozde vecer, kdyz uz v nasem 2+0 nabira nas spanek uvodnich obratek.

P.S. Po lonske vanici, mame letos stesti a poznavame, proc v tomto udoli nemaji sprchy. Po par sekundach na malem himalaskem destiku, jste mokri i tam, kde jste jeste nikdy nebyli.
 

Obrazek

Obrazek

20.10. Den paty ... Shuron Khola - Changba
Tentokrat nas nebudi kohouti, ale particka deti, ktera nas uz vcera vitala a byla na nas neskutecne zvedava. Pozoruji kazdy nas pohyb a jen, kdyz si jdeme varit snidani na nasem turbo varici made in China, mizi v dali (proc?). Po uschovani varice se opet vraci. 2 z nich nas premlouvaji, ze nas povedou az do Changbu. Moc se nam nechce, ale nechavame se ukecat.
Slunce nas uz od sameho rana pekne fackuje a neschovame se pred nim ani pri prvnim prudkem vystupu cca 200 vyskovych metru. Nasi pruvodci se rozmnozili a z puvodnich dvou za 70 rupek, jsou 3 za 80, jestli to bude pokracovat, pujde s nami cela vesnice za par tisic. Celou cestu mame o zabavu postarano. Az dorazime dom, napiseme knihu "1000 a 1 nepalska otazka". Dostavame se na hranici 1700m a dale jiz se cesta line poli s ryzi a miletem az do smotneho Changbu.
Tentokrat nam nestaci zadna z koncetin, abychom vysvetlili mistnim, ze bychom radi ubytovani a neco na zub. Sice nachazime cloveka, ktery nabizi lodzi, ale to je jedine cemu rozumime. Zachranou je mistni mlady lekarnik, ktery nam kolem 15 hodiny vyjednava jidlo. Vypada, ze novy pan domaci "s 1000 a 1 usmevem" pochopil. Chyba, jidlo pochopil, ale cas se mu zdal trochu brzky, tak to posunul na 19:-).
Tato osada lezi na mistni obchodni stezce a tudiz skoro kazdy dum ma zde obchod s ruznym sortimentem, vetsinou kazdy prodava vsechno.
Pokoj mame bezneho standardu a nejspise zde vice jak 5 let nidko nebydlel. Madrace slamena, okno s permanentni ventilaci (bez skel), jako doplnek fasujeme prilby, jelikoz prostredkem vede tram ve vysce naseho cela. Zato koupelnu musime vyzdvihnout. Jeji rozloha je priblizne 2ha, vana prostorna s primym prutokem cerstve pramenite vody s kohoutky nekde o 3000m vyse. Termostat od tretihor bohuzel nefunguje. Ale my jsme, po celodennim trmaceni v umornem vedru, naprosto spokojeni, neni nad prijemnou koupel v chladive rece.
Jsme v regionu, kde trekare jen tak nepotkate, a tak si clovek musi byt vedom, ze prijima standard pro tento region typicky.
P.S. I kdyz jsme na jidlo cekali 4 hodiny, bylo vynikajici. Po zaplneni nasich pupiku, zbytek hrave odvezli na dvoukolaku.
Jinak lucni kobylky tu maji velke, ze by se daly zaprahat.

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

21.10. Den sesty ... Ghangba - Bigu Gompa
Dnesek nas ceka respektive jsme vzlezli vice jak 800 vyskovych metru na par kilometrech. Meli jsme pocit, ze jdeme snad 100x Eifelovku po schodech. Vzdy kdyz jsme vylezli jeden strmy svah a mysleli si, ze prijde neco lehciho, nasledoval dalsi. A takto se to opakovalo celych 5 hodin.
Cesta zacinala mezi ryzovymi poli a cim jsme byli vyse, menila se v pole bramborova. Do Bigu Gompa dorazime splaveni kolem 14 hodiny. Mistni, nejspise jedina, lodze se nachazi kousek od klastera a dnesni den zde probiha setkani mistnich domorodcu. Vetsina z nich, silne posilnena Changem (tibetsko-nepalske pivo) nas jiz z dalky vita jak delegaci predsedy vlady.
Jsme prizvani k mistni oslave a neodmitame si s nimi prituknout. Cele setkani spociva v tom, ze deti si hraji na palouku, cast muzu a zen horlive, s usmevem diskutuje u Changu a zbyvajici mala cast masti karty. Vecer se vsichni rozchazi a nastupuje mistni zensky pevecky a tanecni soubor. Pod dohledem zkuseneho mistra nacvicuji tanecni a pevecke kreace. Nejdrive jsme si mysleli, ze to patri nam, ale kdyz jsme ulehli a oni neprestavali, vyvedli nas z omylu.
Lodz je luxusni. Je postavena rakouskou spol. ECO HIMAL. Horka sprcha, solidni wc (ktere se akorat nemcum nelibi) Pokoje pohodlne vybavene, mistni je velice pozorny. Rozhodujeme se zustat zde jeden den navic.
P.S. Z nasi lekce nepalstiny prinasime dalsi slovicko "Umca" - dobre, ok.

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

22.10. Den sedmy ... Bigu Gompa

 

Dnesek venujeme odpocinku a pripravam na zitrejsi 9-ti hod pochod pres sedlo Tisang La.

 

Doledne navstevujeme mistni Gompu-budhisticky klaster, vice jak 50 let stary. Je zde citit silny tibetsky vliv. Zije tu docela velke mnozstvi mnisek a mnichu. Muzeme si prohlednout vetsinu casti klastera, ale urcita mista, v urcitem case jsou nam tabu. Dozvidame se, ze zde pobyvaji jiz vice jak tyden 3 Cesky. Bohuzel se s nimi nesetkavame, jsou plne zapojeny do mistniho radu-programu.

Zbytek dne venujeme odpocinku a mistnimu okoli. Je videt, ze toto misto neni bohate a setkavame se i s naprostou chudobou. Pro vetsinu Evropanu je nepredtavitelny zivot 7-clenne rodiny v pribzyku postavenem na udusane hline z bambusovych rohozi, kde v jedne mistnosti o velikosti 3x2x1.5m je kuchyn, obyvak i loznice a v sousednim pristerku prenocuji kozy, slepice, kravy... K snidani, obedu i veceri maji prevazne brambory pecene v popelu, vodu, obcas mleko, pripadne ryzi. Cela rodina od rana do vecera pracuje na malem policku, bez jakekoliv mechanizace, jen za pomoci dobytka. Techto rodin se zde nachazi vicero a prevazne v okoli klastera. Veskere deni se toci prave kolem neho a  i castecne kolem zdejsi lodze. Je trosku paradoxem, jak kvalitni je tu lodze, kdyz po celou dobu naseho pobytu jsme tu z trekaru jedini.

P.S. Zvysili jsme zde prumernou denni spotrebu cerneho caje z 1l na 10l. Cili uz jim taky doslo a my uz mame trubky rozpalene jak parovod.

Obrazek

Obrazek

Obrazek

23.10. Den osmy ... Bigu Gompa - Dolangsa

 

Den D. Dnes nas ceka nejvetsi etapa. Prevyseni 1100 vyskovych metru nahoru a 900m metru dolu. Nejvyssi bod neco pod 4000m. Hlavni cil: prejit sedlo Tinsang La {3300m} a zejmena porazit svedskou reprezentaci ve slozeni 2 muzi, 2 zeny, 1 Sherpa a 3 nosici. I pres velkou presilu jsme svedsky reprezentacni tym nechali jiz na startu za sebou a nasadili jsme tezkemu utoku.

 

Z Bigu Gompa jsme zahajili nasi taktiku hodinovym sestupem do vesnice Ruptang. Odtud trat az do sedla nezmenila sklon a my nasadili k prudkemu stoupani. Mijeli jsme strom za stromem, schod za schodem, Nepalce za Nepalcem. Svedsky reprezentacni tym jiz v polovine stoupani zustaval daleko za nami. Se stoupajici vyskou zustavala i priroda pralesniho typu, ale teplota razantne klesala. Do sedla dorazime jako prvni za skveleho mezicasu. Vitaji nas mistni tratovi komisari v malem pribytku vcetne domaciho skotu. Je zde i obcerstvovaci stanice, ale vzhledem k tomu, ze mame naslapnuto k tratovemu rekordu a do sedla se vali nizko polozene mraky, volime strategii sestupu. Svedi nikde. Sestup kolmou stenou v mlze nas velice brzdi a musime zaradit nejpomalejsi tempo. Pod stenou opet nasazujeme a po schodech a hustym lesem mirime k cili. Sestup je pro nas trochu prekvapujici, ocekavali jsme ho snazsi.

Kolem 16h nachazime lodzi a dalsi vice jak hodinu cekame na spravce. Vyhrali jsme nejenom horskou premii, ale i celou etapu. Svedsky reprezentacni tym vzdal dnesni etapu v sedle Tinsang La.

P.S. Potkali jsme i nemeckou repre, ale s nimi nemelo ani cenu soutezit, loudali se jako hlemyzdi, strasne u toho funeli i prestoze si nechali vsechno nest. A navic sli opacnym smerem.

Obrazek















Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


24.10. Den devaty ... Dolangsa - Khartali
Rano cekame slabou pulhodinku, zda se na start dostavi svedsky ci jiny reprezentacni tym. Svedi nikde a s nami vyrazi na 6 ti hod sestup pouze 1 osamoceny Nepalsky bezec. Jiz na 5-ti metrech ziskava 1/2hod naskok. Sestup do Khartali je stridave po prudsich schodech a po mirne sikme ceste, ktera se vine malymi vesnickami, ryzovymi poli a obcas lesiikem. Mimo seznameni s par Nepalci a pruchodu pod nadhernym vodopadem, probiha cesta bez zvlastnich udalosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1/2hod pred Khartali se objevuje u zdejsiho bistra {s ventilaci} zena v cervenem, s malymi brylemi. Po par minutach konverzace se dozvidame, ze je to pokojska, toaletarka, domovnice a zastupkyne manazera lodze v Khartali. Ihned nas naviguje a doprovazi do lodze, kde dnes zustaneme. Slunce nas pekne vysmazilo.

Lodze patri do skupiny Eco Himal, takze opet luxusni, s horkou sprchou, s dobre vybavenymi pokoji a kuchyni. Po provedeni naseho zakladniho servisu, dorazi konecne i svedsky reprezentacni tym, plne vycerpan, bez znamek energie.

Pani zastupkyne manzera je sice aktivni, neustale nas necim zasobuje, ale bohuzel jeji anglictina neni az tak aktivni, a ikdyz nam zarputile tvrdila, ze pochopila, co si objednavame k vereci {kopu varenych brambor, prinasi nam kazdemu po dvou bramburkach a smazenem vajicku. Po dotazu, jestli je to vse, kouka {ze jsme nejspise nenazrani} a privolava na pomoc Sherpu svedkeho tymu, ktery ji tlumoci nase obavy z hlady probdele noci. Zastupkyne propada panice a pripravuje o cast vecere svedsky tym...

Jeste, kdyz uz lezime ve spacacich, se nam chodi omlouvat. Samozrejme vse bereme s humorem a v zadnem pripade to nebyl problem.

Obrazek

Obrazek

Obrazek

25.10. Den desaty ... Khartali - Bharabise - Kathmandu
Dnes opet svedsky tym zavahal na startu. I prestoze avizoval pul hodinovy predstih na startu, vyrazi nevime kdy po nas.
Zprvu je cesta siroka a mirna, ale po asi hodine, se meni v prudky 2,5 hod sestup do Bharabise. Nastesti jsou schody dobre vybudovane a tak to neni az tak namahave.
Behem sestupu je znat silna promena z budhistickeho obyvatelstva na hinduisticke. Cim jsme blize k Bharabise, tim je na lidech vice znat, ze toto male mesto lezi na hlavni ceste do Tibetu.
Pred polednem dorazime do Bharabise. Od puvodniho planu zde zustat upoustime a nasedame na autobus do Kathmandu.
Bharabise je velmi rusne male mesto, lezici na hlavni silnici a tudiz je zde cily obchodni ruch, ale zaroven neporadek respektive bordel, hluk, spousta nakladaku, autobusu a obchodu s ruznym zbozim.
Tentokrat neni jizda autobusem az tak damaticka. Hlavni silnice do KTM je asfaltova, vcelku siroka a tudiz mirne napeti vyvola akorat sesuv steny pres silnici, predjizdeni nakladaku v zatackach, mijeni protijedoucich a koza, uzirajici nase batohy.
Po 4 hodinach v turbodmichadle vystupujeme kousek od hlavni tridy vedouci stredem KTM, podel posty, nemocnice a KTM Mall.
Zbytek dne venujeme cachrovani s ruznymi hotely az v domneni , ze jsme vybrali ten pravy - levny, se ubytovavame v pokoji s brouky, svaby, neviticim svetlem, bez teple sprchy a ponekud divnou malbou. Ale usetrili jsme ... :-) Bez sebemensiho zavahani vime, ze zitra zde jiz spat nebudeme.
Vecer opet navstevujeme nasi oblibenou tibetsko-nepalskou restauraci "Small Star". Vrchni, 16 lety chlapec jmenem Sushil, nas vrele vita otazkou "kde jsme byli tak dlouho?". Po veceri, jedne "tumpe" (tibetske pivo) a dalsich 4 chodech za pouhych 72,50 Kc, odchazime smer loze. Po dnesnim putovani odmitame nekolik nabidek na kvalitni hasis, marihuanu a pravy nepalsky sex (ten si udelame sami).
P.S. Svedsky reprezentacni tym jsme definitivne porazili, proste jsme je vyklepli jen to hvizdlo. Az dorazime domu, kupujeme mrkvovou a okurkovou plantaz, na to Peta slape s vetrem o zavod.

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

Obrazek

Obrazek

27.10. Jako spravni masnaci aneb Nagarkot
Chceme si take trochu uzit toho luxusu, a tak vyrazime busem smer Nagarkot s prestupem v Bhaktapuru. Cesta je bezny nepalsky chaos (jen pro Evropany a neasijskou cast obyvatelstva), nadrazi v KTM, pak prejizdeni v Bhaktapuru z jednoho nadrazi na druhe a nakonec cesta do Nagarkotu.
Jiz z dalky je videt, ze o vyber luxusniho loze, s vyhledem na "panoramata", nebude nouze. Z siroke nabidky, od 10 do pekne sumy dolaru za noc, vybirame japonsky hotel, s nepalskou obsluhou, na same hrane hrebenu. Prostorny, dobre vybaveny pokoj s vyhledem na Himalaj primo z postele a terasou na pingpongovy turnaj.
Odpoledne se na obzoru honi mraky, a tak je jen sem tam videt nejaka ta zasnena spicka. Moc nas to nevzrusuje, protoze nas vsichni ujistuji, ze rano to bude fantazie:-). A opravdu, rano mlha, ze neni na pet metru videt. Behem dopoledne se to roztrha na mracna, takze na nas vrsky jen tak obcas bafnou.
Alespon ze mame pekny vyhled do udoli a spolecnost nam dela hejno orlu, havranu a obcas nejaky domorodec smerujici do nebo z vesnice.
I kdyz jsme videli skoro prd, bylo to prijemne odpocinuti od ruchu v KTM. I mistni domorode "restaurace" muzeme doporucit, sice jsme museli opet pouzit koncetiny (preci jenom turisti basti v hotelech), ale bylo to velice chutne a nepo...li jsme se:-).

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

6.11. Jsme jeste v Nepalu
Venujeme se ppamatkam, kamaradum a lidem v Kathmandu a okoli. Za dva dny odletame zpet domu. Posledni dny jsme stravili navstevami spousty zajimavych mistJe toho hodne co vypravet, ale i zobrazit. Pomale pripojeni nam to trochu znesnadnuje, a tak to nechame na doma. Az se trochu otrepeme, co pujde, umistime na web.

10.11. A už jsme doma
Tak jsme zase doma, po 36 hodinách čekání, přebíhání, kroucení a létání, jsme konečně doplachtili. Dokonce i batohy nám přifrčely a bez úhony.
Obrazek

















FOTOGRAFIE z treku
FOTOGRAFIE ostatní




















 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář