Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. 3. 2016

Říjen 2015 - Annapurna Circuit Trek přes Tilicho Lake od Ivy a Pavla

Říjen 2015 - Annapurna Circuit Trek přes Tilicho Lake po zemětřesení

V době jarního zemětřesení v Nepálu jsme již měli velice výhodné letenky do Kathmandu a náhle vyvstala otázka, zda jet čí nejet. Podle různých informací z netu, že Annapurna Trek Circuit je zemětřesením nezasažený a že Nepálci turisty potřebují, jsme se rozhodli jet. Těšili jsme se na volné cesty, protože jsme se doslechli, že tento trek je turistický Václavák.

Co se týče vybavení na cestu, čerpali jsme ze seznamů uvedených na těchto stránkách a ze zásob obchůdku http://www.pod7kilo.cz. Pojištění jsme si vyřídili http://www.alpenverein.cz. Batohy jsme sbalili 8,5 a 9,5 kilo.

Na noc po příletu a na dvě noci před odletem jsme měli v Kathmandu rezervovaný Thamel Grand Hotel (neplést s Kathmandu Grand Hotel), který nás měl vyzvednout na letišti. Ovšem nikdo z hotelu tam nebyl. Před letištěm se o nás poprali naháněči a řidiči taxíků a cena, kterou chtěli za odvoz na hotel, nás šokovala – chtěli 25 USD. V tu chvíli jsme ještě nesmlouvali, protože jsme ještě netušili, co se v Nepálu děje. V tu dobu Nepál neměl dodávky nafty a benzínu, protože se politicky nepohodl s Indií, a ta zavřela kohoutky. Nepálci kupovali benzín na černém trhu a šroubovali ceny veškeré dopravy do ukrutných výšin. Myslíme, že i to mohl být důvod, proč pro nás hotel nepřijel na letiště.

V Thamelu byla mnohonásobná převaha Nepálců nad hrstkou turistů. Nepálci nás nenechali vydechnout - cítili jsme se velmi obtěžovaní nabídkami všeho druhu. Získat pouze jízdenku na zítřejší autobus nebylo jednoduché. Nejdřív nám všichni, i hotel, vnucovali průvodce a nosiče a další služby. Nakonec, když už jsme byli zoufalí, jsme natrefili na mladého Nepálce, který nás dovedl na Ministerstvo turistiky pro TIMS a permit, domluvil nám odvoz minibusem do Besisaharu a taxík k hotelu na zítřejší ráno.

V Besi jsme si dojednali hned odvoz gazíkem dál a podařilo se nám do večera dojet až do Chame.

Situace na treku byla zřejmě velmi neobvyklá. Byli jsme tam ojedinělí turisté. Na jednom checkpointu nám řekli, že na tento trek běžně v sezóně vyráží kolem 500 turistů denně, zatímco nyní okolo 30ti. Nemuseli jsme vstávat brzy, abychom byli včas u dalšího ubytování, aby tam bylo místo. My jsme procházeli samotní vesnicemi, kde seděli místní u svých ubytoven a volali na nás, že mají volné pokoje a teplou sprchu a my jsme věděli, že když si jednoho z nich vybereme, může to být pro něj a jeho rodinu jediná obživa za tuto sezónu. Trochu to bylo jak živé zoufalství a docela špatně jsme to snášeli. Ceny jsme v horách nikde nesmlouvali.

a1.jpg

Počasí bylo příznivé, až nádherné, hory úžasné. Všem bychom doporučili odbočku na Tilicho Lake, to byl naprosto úžasný výlet. V Tilicho B. C. bylo už více turistů, bylo tam nádherně a všichni tam zůstávali víc než jednu noc. Byla to velmi vhodná zacházka i pro naši aklimatizaci.

Díky počasí a aklimatizaci jsme nikde nemuseli měnit svůj plán, pokračovali jsme plynule do sedla Thorung La Pass. Užili jsme si euforie z dosažení cíle a začali jsme klesat. Z tohoto úseku treku bychom doporučili velmi příjemný Hotel Bob Marley v Muktinath. Úžasná byla také vesnička Marpha, byli jsme moc rádi, že jsme tam spali a užili jsme si ji.

V této vesničce jsme skončili trek, protože jsme už nechtěli jít větrným údolím, kde se šlo v oblacích prachu od busů a džípů. V Pokhaře jsme si objednali třídenní pobyt v NP Chitwan - dost drahý výlet „za hodně peněz málo muziky“, ale viděli jsme nosorožce z hřbetu slona J.

V Kathmandu jsme smutní obešli pár zbořených památek a užaslí zírali v Pashupatinath na svatého muže, který si myl nádobí ve svaté řece, do které na druhé straně smetali ohořelé ostatky nebožtíků.

Z dovolené jsme se vrátili rozporuplní – bída lidí na pozadí nádherných hor. Nevěřili jsme, že bychom se tam ještě vrátili. Ale už jsme si koupili letenky na říjen 2016 a chystáme se na trek k Everest B. C.

:-) Iva a Pavel Čelišovi

b1.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Sluneční x dioptrické brýle

VAšek, 30. 11. 2016 21:19

Ahoj,

chtěl bych se zeptat jak je to s nutností na treku používat sluneční brýle. Mám totiž dioptrické (antireflexní) a nenosím čočky. Sluneční dioptrické vycházejí extrémně draho. Na dioptrické bych si asi mohl nějakým způsobem nacvaknout "druhá" tmavá skla - ale přesto po stranách a zespodu chráněn proti slunečním paprskům budu. Dá se to zvládnout jen s antireflexama či na obroučky nacvaknutými tmavými skly nebo jsou nutné "těsné" sluneční brýle?

Děkuji a trekům zdar!!!

Re: Sluneční x dioptrické brýle

Aleš, 6. 12. 2016 11:28

Ahoj, nikdo ti to nemůže zaručit, zda se to dá zvládnout, k očím by ti mělo pronikat co nejméně přímého světla, zejména v zasněžených oblastech. Někde jsem viděl, že prodávali nasazovací bočnice. Pokud máš vetší brýle s nacvakávacím tmavým sklem, které ti zakryjí co nejvíce prostoru před očima a mají dostatečné poarametry pro horské slunce, pak by to snad neměl být problém. Určitě počítej s tím, že je dobré mít dvoje. Tak jako bez bot, tak bez brýlí se nedá jít a brýle se lehko poškodí.
Aleš

Manaslu

Petra, 9. 11. 2016 1:26

Ahoj,
trek kolem Manaslu a do Tsum Valley jsme šli s mužem a skupinkou dalších 8 lidí letos na jaře. Úžasný trek. Už předem jsem byla "zamilovaná" do Manaslu. Hora je to naprosto úžasná.
Dost často byly cesty na treku zavalené po zemětřesení roku 2015, turistů bylo stále velmi málo. Za celý trek jsme předbíhali pouze jednu skupinu, jinak jsme nikoho nepotkali, a to ani ve vesnicích, kde jsme se ubytovávali. Boj o naší skupinu byl velký a opravdu to byla velmi smutná podívaná na prázdné lodžie a na obživu místních. Přesto to byli neustále milí a pohostinní lidé.
Byla to úžasná zkušenost. A určitě to nebylo naposledy, co jsme v Nepálu byli. V Thamelu to byl neskutečnej cirkus. Když jsme tam byli, chtěla jsem být už odtamtud pryč. Ale musím říct, že mi to dnes už velmi chybí.
Lidé ze skupiny již v Nepálu byli (jen já s mužem jsme byli poprvé). Celou dobu člověk "nadává" :D, že ho do tý země už nikdo nedostane. Tak jsem se ptala ostatních, proč jeli znovu. Odpověď jejich byla: "Začne ti to nejdýl do půl roku chybět a musíš jet znovu." Tak u mne to trvalo přesně jeden den a mé srdce je dosud v Nepálu. :)

Podrobnosti o vesnicích na spaní

Zuzana, 4. 10. 2016 10:42

Ahoj.
V Nepálu jsem byla v roce 2014, ještě před zemětřesením a přes cestovku na treku kolem Manáslu. Teď se chystáme s kamarády na Anapurny, ale bez české cestovky. Všichni jsme 50+ tak mám trochu obavy z aklimatizace a výškové nemoci. Mohli byste mi poslat podrobnější popis, kde jste spali, abych zkusila udělat časový itinerář, kde by byly schované nějaké dny na případné problémy. Pokud je to pro vás náročné, tak nic. Pokud ano - můj mail je zuzana.pozarova@email.cz
Díky. A NAMASTÉ!

spacak

boss, 7. 6. 2016 11:14

ahoj,
resim nejak dlouho uz spacak .. teda... pod tihou argumentu ze na co tahnout kila a ze se kdyztak obliknete na ruznajch forech jsem koupil spacak v pod7kg a to jen 300 do komfort 4 limit 0 extrem -15.. ted jsem narazil na tenhle web a je tu naprosto jiny ciselny doporuceni :) takze co ted? Mam to resit jako uplne blbou situaci a kupovat novej (prachy nemaje ale nechci zemrit mrazem :) ) a nebo se to da? dik za info...

Re: spacak

boss, 7. 6. 2016 11:15

jeste podotknu chceme jet listopad

Re: spacak

Aleš, 26. 7. 2016 14:52

Ahoj, záleží kam chceš s tím spacákem jít. Jestli jsem to správně vyčetl máš komfort 0 a extrem -15. Na frekventovaných trecích jako je Annapurna, Everest atd. by ti to mohlo stačit, spí se v lodžích a tam jsou většinou k dispozici deky. Když bude tuho, navlíkneš na sebe co se dá a hupneš do spacáku.